· Dítě se musí bavit. Jistě, u některých dětí se už od malička projevuje takový talent, že ve čtyřech letech trénují pětkrát týdně, v osmi závodí a v osmnácti jednou na olympiádu. Drtivá většina malých lidí taková ale není. Jsou průměrně pohybově nadané, zato mají spoustu koníčků a chtějí se hlavně bavit. A pohyb v tomto věku by měl být přesně o tomhle. Klíčovým cílem by mělo být vybudování správných pohybových základů a nastavení správného vztahu k pohybu. Nechte svého potomka vyzkoušet si tolik aktivit, kolik jen jde, a rozhodnout se, co by ho asi tak bavilo. Choďte hodně ven, na procházky, do lesa, na výlety za poznáním. Vyrážejte pravidelně na hřiště, hrajte si na babu a na schovávanou. Kromě krásných vzpomínek tvoříte i základy budoucí lásky k aktivnímu životnímu stylu.


· Jděte příkladem. Představte si, že by váš osobní trenér přikusoval hamburger zatímco vám vykládá, že máte jíst salát. A pro dítě jste takovým osobním trenérem vy. Pokud chcete svého potomka naučit žít aktivně, tak tak musíte žít i vy sami. Takže jakmile to jde, nechte auto doma, a vyrazte pěšky. Choďte ven za každého počasí, i když zrovna prší nebo se nechce. Choďte plavat, jezděte na výlety, a dovolenou zkuste trávit i jinak než poleháváním na pláži.

Přesně tak totiž učíte svého potomka, že pohyb je přirozenou součástí života, a ne něčím, co se dělá za trest. A samozřejmě, pokud chcete, aby váš miláček jedl zdravě, měla by se zapojit celá rodina. Nevypadá prostě moc dobře, když junior dostane kuřecí se zeleninou, zatímco vy se odbýváte čokoládovou tyčinkou.


· Nepřežeňte to. To nejdůležitější nakonec. S výchovou ke sportu to nepřehánějte. Akceptujte prostě, že jsou dny, kdy si váš potomek nepřeje nic jiného, než ležet na gauči a hrát videohry. Pokud tak netráví většinu času, je to v klidu. Gaučák z něj kvůli tomu nevyroste, a nejspíš ho zítra zase budete honit po hřišti.