Cestování

Znáte Zadní Zvonkovou?

Lipno zná nejspíše každý z nás. Nebo o něm aspoň někdy slyšel. Třeba i jenom za minulého režimu, kdy to byla jedna z nemnoha turistických destinací, kam se mohli našinci uvěznění za železnou oponou vydávat, ale možná nejen tehdy. A možná už jste tam byli, a je jedno zda v nynějších dobách, kdy už to tam za něco stojí, nebo v minulosti, kdy to tam stálo přičiněním soudruhů víte za co.

Lipno z kopce

Ale většina z našinců, která tam mířila a míří, zůstávala a zůstává na vnitrozemské straně této vodní nádrže. V minulosti proto, že se na druhou stranu nevyplácelo plout nebo jet, protože se tam člověk kvůli železné oponě takřka nikam nedostal, a dnes proto, že tam zdánlivě nic není. Protože to, co tam bylo kdysi, vzalo za své přičiněním minulého režimu a pohraniční stráže, a rozhodně se nedá říci, že by se tam od té doby něco radikálně změnilo, že by tam nastal třeba stavební boom a rozvoj podnikání a podobně. Pořád je to tam docela opuštěné. Ale to neznamená, že na druhé straně Lipna nic není. Něco tam je. A sice třeba Zadní Zvonková. Tedy zaniklá, ale přesto ne úplně zaniklá obec, původně část Zvonkové a dnes Horní Plané.

Tato obec vzala za své po odsunu německého obyvatelstva po válce a stavbě železné opony, která tudy vedla a zapříčinila srovnání takřka celé obce se zemí, nepočítáme-li tři dodnes dochované budovy, kostel sv. Jana Nepomuckého, faru a dům přeměněný v současnosti na penzion.

loď na Lipně

Zmíněný kostel pocházející z konce osmnáctého století a přestavěný v padesátých letech dvacátého století se změnil za komunistů v zarostlou ruinu, ovšem vstal díky původním obyvatelům, jejich potomkům a příznivcům po pádu komunistického režimu jako Fénix z popela, a to včetně přilehlého hřbitova, a tak to tam už zase vypadá aspoň trochu jako kdysi. A byť tu toho není zrovna moc k vidění, dá se tam zamířit. Abychom se nevystavovali riziku toho, že kdo zapomíná na svou historii, je odsouzen ji prožít znovu.